Můj den

Devítka

1:MBezi prsty mi roky utíkaj',
proč blízko duše cD#ítím někdy k rG#ánu strD#ach,
vždyť v dlaních Cmosudy hvězd stejně mám napsanBý,
nad hlavou mi ptáci procitaj',
letí k jihu, vD#ítr stírá z křG#ídel prD#ach,
ten směr maj' tCmisíce cest, tisíckrát hledanFý.
R:Dobře vGmím: teď někde prD#ocitG#á mD#ůj dBen,
já ještě spCmím, ale už cD#ítím krG#ev ve spD#áncBích,
když začnem hrGmát, je to jak D#útěk zG#a slD#uncBem,
dám ti svůj hlCmas, tD#y mi svý slova dBej.
2:Umím i pohladit a snít,
i ublížit, a dávat slovům správnej řád,
jen stále hledám tu zem, kam slunce odchází pít,
neumím kreslit mapy lží
a hodnejch tváří, na to si neumím hrát,
pohrobek sídlišť snad smí někdy i hrubě klít.
3:Když vítr okno otvírá,
zdobí mě do mlhy, když podzim křídla rozpíná,
když buší do dláždění kyselej pražskej déšť,
jsem starší víc než o pár let,
čekat na jaro je pro mě těžší, než se zdá,
závidím tratím, že smí za sluncem na jih vést.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:43:09.005+00:00
Výsledky hledání: